1. ročník o Šacberskou medaili 2007

Účast:

SDH:
Zborná (muži + ženy)
Hybrálec (2x muži + ženy)
Plandry (muži)
Smrčná (muži)
Vyskytná (muži)

Na pozvánkách byly ještě obeslány tyto sbory: Pístov, Bílý Kámen, V. Jeníkov - omluvil se pouze Pístov (byly přizvání na stavbu stanu pro záchranou službu na nějaké hasičské akci v Přibyslavi), další z pozvaných se vůbec neozvali.

A nyní přistoupíme k samotnému průběhu:

Účast členů SDH Zborná (nebyla také moc valná) ale tito tahouni to zvládli:

• J. Skořepa
• J. Pulicar
• V. Exner
• L. Havlíček
• J. Havlíček
• M. Vodička
• M. Kameník
• M. Pospíšil
• + celé ženské družstvo

P. Pulicar se nemohl dostavit – toho bych jako jediného omluvil – musel řídit hospodu místo J. Pulicara.

Vše začalo srazem v sobotu v 7 hodin ráno před naší zbrojnicí. Samozřejmě bylo domluveno na 7 hod – já jsem přišel 7.05 a přesně podle očekávání nikde nikdo (začal jsem telefonem obvolávat všechny výše uvedené) asi v 7.10 se dostavil jako další L. Havlíček, ostatní se do půl 8. sešli.
Vyházeli jsme potřebné věci z hasičárny, zašli k Jardovi pro dodávku a začali přepravovat věci na sjezdovku. Vzali jsme hadice na startovní čáry + stan (propůjčený od SDH Smrčná) a jeli s první fůrou na sjezdovku - věci vyložili a Jarda se jel vrátit pro další potřebné věci k zajištění občerstvení atd.
My ostatní jsme se vrhli na stavbu stanu (ani jeden z nás v životě tenhle stan nestavěl – jen jsme ho vždy viděli postavený na soutěži ve Smrčné. Rozvinuli jsme 3 díly plachty a začali se podivovat, jak to vůbec dáme do kupy. Pak se do toho vložil skaut Vojc a tvrdil nám, že máme stan na ruby, a aby toho nebylo málo, přišla Jardova nepříliš oblíbená osoba se psy a začala nám radit, že to mámě blbě, že máme místo střechy bok, Jarda to nevydržel dlouho a proběhla lehká výměna názorů – dále nebudu rozvádět. K další stavbě se již také ukázal Roman a Pavel, jako zatím jediní ze starých členů. To už jsme měli klíč ke stavbě stanu v kapse, takže asi cca po 2 hodinách byl stan na světě. Pavel ráno navezl traktorem základní desku, mašinu a hadice (protože holky den před tím trénovaly, tak to měl vše naskládané na voze).

Mezitím, co jsme řešili stavbu stanu, měly holky za úkol rozměřit vzdálenost pro umístění cílových čar a terčů.

Vše se zatím celkem dařilo dle časového rozvrhu, Jarda začal navážet občerstvení, holky se rozhodly ještě si zaběhnout útok i s vodou (zrovna moc se jim nezdařil….).
Na nezdaru měl i svůj podíl pan Žabinec, který ucpal vydru i náš koš - vyvstal problém co s tím. Návrhy byly vzít hrábě a odtahat jej z vody.
To už se ale vše chýlilo k závěru a všichni se rozprchli domů na obídek. I já jsem se trochu opozdil a po mém návratu ve 13hod se do situace pozitivně vložil Bafík, který vytvořil nepřekonatelnou ohrádku pro žabinec, a my jsme mohli v klidu nasát čistou vodičku.
Po mém příchodu již byl na místě rozhodčí s elektr. terči a s pomocí ostatních kluků rozmísťoval terče a instaloval elektřinu. Vše se úspěšně zdařilo a všichni začínali být mírně – někteří i více (hlavně naše družstvo žen) - nervózní.

Těsně po 13 hod se dostavili první soutěžící z SDH Hybrálec - přijeli v silné sestavě 3 mužstev (2x muži + ženy), asi měli záměr odvézt nám většinu medailí .
Poté se sjely i ostatní týmy. Každý, kdo přijel a šel se podívat na terén, jen vyslovoval:
Jsme tu správně? Neobrátíme to zpět domů, to nemůžeme zvládnout…
Bylo 13.45 a Lukáš mí říká, zavel nástup, odvětím, ještě tu není Vyskytná – účast mi potvrzovali telefonicky, musíme do 14 hodin počkat, jak bylo uvedeno na pozvánce. Asi 5 min před 14. hodinou dorazili i kluci z Vyskytný, hned jsem je chtěl zkásnout o startovné, ale odvětili, že jsou jenom 4, a že jdou na pívo a soutěžit nebudou. Říkám jim neblbněte, když už jste přijeli, tak tu přece nebudete na ocet, půjčíte si lidi od jiných sborů. Chvíli váhali, ale nakonec se nechali zviklat.

Ve 14 hodin jsem zavelel nástup všech mužstev. S Vojcem jsme před družstva předstoupili a Vojc měl za úkol družstva přivítat, ale vůbec nepil, takže jeho uvítací proslov byl chabý, no prostě nic moc, co Vám mám povídat (to se musí o 100 procent pro příští rok zlepšit!!!). Po proslovu byla svolána porada velitelů, kde následovalo projednání půjčení 3členů z SDH Plandry pro SDH Vyskytnou, jedinej velitel Tonda Pokornej protestoval, ale byl přehlasován, a tak bylo propůjčení členů mezi sbory schváleno.
Na základovou desku byly povolány ženy ze Zborné a vše se mohlo rozběhnout.
Na přípravu na základovou desku byl čásek 5 min, což bylo v klidu stíhatelné.
Naše ženy mají vše připraveno, jsou nervózní jak sáňky v létě (při tom jim nervozitu mohla zmínit skutečnost, že soutěží pouze 2 družstva žen, takže naděje na medailové umístění byla víc než veliká (akorát se holky omlouvám, nestihl jsem si poznamenat, která jste na jakém místě běžela, takže mám pro příště co napravovat).
Padl startovní výstřel, holky se rozběhly ukázat, jak se umějí s hasičinou poprat. Savice, koš, spojení hadic se jim dle mého názoru při jejich nervozitě povedlo, následuje boj s odporem hadic při zdolávání svahu. Hadice se napínají a plní vodou, voda z mašiny se už tlačí do kopce, holky na C-čkách dobíhají před terče, poklekají a voda zdárně sráží oba terče. (čas vidíte výše). Říkám si, no paráda, to se jim povedlo. Sklízejí potlesk a aplaus místního obecenstva, a spíše fanoušků než fanynek asi . Ihned po absolvování útoku žen jsme museli vyběhnout na svah a začít vylévat a motat hadice, sundat mašinu z desky a nechat ji poblíž, protože zanedlouho přijde řada na nás. Během tohoto smotávání byly na základní desku povolány ženy z Hybrálce (ty už mají za sebou nějakou tu soutěž, takže pro ně už je to rutina a nervozita nebyla znatelná). I jim se povedlo všechny nástrahy zdolat a úspěšně srazit terče a mít platný čas. Časy byly znamenány jak do počítače pana rozhodčího tak křídou na desku s tabulovou barvou (zásluhou Jardy Exnera). Tato deska slouží pro informace o časech všech týmů, a také pro vyvolávání pořadí ke startu sborů.

A pozor, nastává osudový moment, na základní desku se přichystá družstvo mužů ze Zborné, je to poprvé na domácí soutěži, takže nervozita je taky ale malinká, nás nic nerozhází,akorát mírně to, že jsme ani jednou netrénovali (pouze jsme to asi před měsícem zkusili na 2Bčka, a pak jen připojili to třetí a vyzkoušeli, zda to ta naše Máša vůbec vytáhne a dokáže srazit terče - což dokázala,takže bylo natrénováno).

Běželi jsme v pořadí:

• Savice – Jarda + Lukš
• Koš - Vodi
• Béčka – moje maličkost
• Rozvaděč – Hans
• C proud pravý – Vojc
• C proud levý – Máťa

Tak tohle je naše hvězdná sestava, na které leží osud naší medaile.

Máme rozloženo a připraveno na desce, Bafík nám to jako rozhodčí obhlíží (samozřejmě máme vše v nejlepším pořádku) jen se přichomýtne rýpal Tonda Pokornej a popichuje, že se nám spoje dotýkají apod. Rozhodčí Bafík ho okamžitě okřikl a pohrozil, že se u jejich týmu bude klepat červeným praporkem .
Jsme připraveni, jdeme ke startovací kládě, a rozezní se náš obvyklý plechový helmový pozdrav. Padl výstřel, všichni se rozbíháme k desce. Obíhám ji a začínám si spojovat svoje Béčka, přitom už všechno běží u ostatních jak na drátku, až na mírné nedostatky (Hansovi nejde zapojit rozvaděč, Voďous bojuje s košem no a vy ostatní víte, co se nepovedlo, moc dobře, nemůžu přece vidět všechno). Povedlo se mi to konečně spojit a rozbíhám se s druhým spojem Béček, vybíhám stejně s Hansem, začíná stoupání a najednou Hans si přišlápl hadici a hází kotoul na zem (nevím jestli to byl efekt pro diváky, ale myslím si, že bez toho by bylo roztažení hadic rychlejší). Voda se Vodimu z kádě povedla taky nalejt po těch patáliích s košem…..no, Vodi, teda za počasí už platíš suda, tak na příští rok musíš víc trénovat koš a líp objednat počasí!!!). Jarda oroštoval mašinu, podíval se na kopec a kluci na Céčkách ještě neměli roztažené hadice a tak Jarda ubral plynu a pozdržel tlak vody, pak znovu přidal a kluci dotáhli hadice k cíli a ještě nakonec museli chvíli na vodu čekat, takže ubrání asi nemuselo být a čas by byl o pár vteřin lepší, protože než naše máša vytlačí vodu do protikopce tak ji to taky přece zadejchá. Vše se zdařilo, terče byly sraženy a my si oddychli, že jsme to zmákli

Rychle motáme hadice a zjišťujem si čas za kolik jsme to zvládli. Na 3 B to nebyl zas tak nejhorší čas, akorát jsme teda byli horší i než ženy, ale takovej je život, každej den není posvícení. Po nás se ihned začaly chystat další mužstva, všem se dařilo odběhnout útok úspěšně, akorát každý měl trochu problém s tím zdoláním svahu a načasováním vpuštění vody do hadic. Přece jenom, je to netradiční soutěž. Všechny mužstva mužů odběhly také úspěšně, nikdo nebyl diskvalifikován a časy budou všem počítány.

Po odběhnutí útoků všech mužstev začaly přesuny a organizace na štafetu. Prvně jsme museli rozebrat a odklidit elektronické terče našeho pana rozhodčího (což se poměrně bez obtíží zdařilo), poté naši rozhodčí Roman a Libor museli přesunout cílovou čáru na hranici 3 sloupu sjezdovky (to je cíl štafety žen).

Mezitím ohlašujeme, že na štafetu se postaví obě kompletní mužstva žen zároveň, rozestavení členů po svahu je libovolné. Obě družstva se připravují po svahu, (běží se s předávacím kolíkem na klasickou štafetu), už se chystá start, ale družstvo Hybrálce nemá přilby, a tak se vše mírně zdržuje. Helmy se rychle předávají, nasazují. Finiš členky pokřikují dolů na start, že jsou připraveny, Martin mává šachovnicovým praporkem start. Členky obou družstev vyrážení do svahu za velkého aplausu a fandění. První 2 předání jsou velmi vyrovnaná, na dalších získávají naše holky mírnou převahu a s tou se zuby nehty drží a řítí do cíle. Ano je to tak, povedlo se jim porazit sokyně na štafetě. Následují přímé pohledy všech účastnic na tabuli s časy a velká radost v našem mužstvu. Časy jsou úspěšně změřeny a zapsány do tabulky.

Následuje opět přesun našich rozhodčí Romana a Libora s cílovou čárou až na vrchol svahu.

Štafeta mužů se musí běžet na 2krát, po 3 týmech. Muži zdolávají celý svah a na předání mají B proudnici, takže pár kilíček na víc, který prostě za opasek ani do chrupu holt nemůžou některý sprinteři dát, takže je to prostě fakt poctivý, protože to nemohl nikdo nikdy trénovat - mimochodem ani my 
První 3 družstva se pomalu začínají rozmísťovat po svahu (Zborná, Hybrálec, mladý Plandry)
To asi zabralo nejvíce času, než každý vyfuněl svůj kus. Martin opět dole dirigoval start, rozdal proudnice prvním členům štafety. Rozmístění si volil každý tým také sám a opravdu se lišilo. Prvně jsme se cpali přesně na prostředek sjezdovky, pak se naše druhá část týmu přesunula na pravou stranu k lesu, a tak jsme se asi minutu dohadovali, kudy vůbec poběžíme. Dohady minuly a skončili jsme na straně u lesa. I poslední členové byli připraveni v nejprudším stoupání, a tak se blížil start.

Martin mává, Vojc to rozbíhá jako první, rozběhl to slušně a předávka s Máťou se podařila. A tam už se začal lámat chleba. Máťa získal na svém úseku slušný náskok, následuje předávka se mnou, klape taky na výbornou, navzájem se hecujem, makej, běž, máš na to, pojď, následuje Lukšův úsek, ve kterém se už náskok získaný jen udržuje nebo mírně zvyšuje. Předává Jardovi, to už jsme ve třičtvrtě kopce, Jarda dobíhá k Voďousovi, předává a blížíme se k poslednímu úseku na který byl nasazen finišman Hans (není co dodat, prostě finišuje sám a nemá kdo by ho ohrožoval). Prostě nám to klaplo na výbornou, rozmístění po svahu jsme trefili parádně, síly taky rozložili optimálně, takže výsledek se dostavil. Po 10 vteřinách doběhl i poslední z trojice finišmanů a první část štafety byla zdárně ukončena, museli se snést proudnice zpět dolů, aby mohla nastoupit další trojice. I štafeta se povedla do zdárného konce.

Po odběhnutí začali další manévry – týkaly se hlavně odklizení terčů a pomoci smotat cennou časomíru. Martin s Luckou měli za úkol řádně spočítat součty časů pro určení vítězů tohoto klání. Ostatní týmy se samosebou přemístili k občerstvení a pak už bylo vše v očekávání vyhlášení výsledků. Nervozita ze všech už dávno opadla a proto běželo na konci vše jak na drátku. Asi po 20 minutách byl svolán nástup mužstev. Družstva se opět postavily do svahu a u stolku s cenami jsem zůstal já spolu s Martinem. Martin provedl (určitě o 50% lépe než na začátku Vojc) koncovou řeč – mimochodem, stále máme co pilovat, ale napoprvé to nebylo nejhorší. Došlo na předávání cen, které se samosebou rozebraly do posledního kousku. Nakonec bylo poděkováno všem sborům za účast, zkontrolováno zda se někdo nezranil a samozřejmě byli pozváni účastníci na další ročník naší soutěže.

Přátelé, tento zápis vytvářela jediná osoba, bez asistence, tudíž omluvte případné jazykové nedostatky, ale doufám že po přidání všech konstatování ostatních členů bude úplně vychytanej zápis z 1. ročníku naší soutěže. J.S.

A úplně na závěr pro Vás mám výsledné časy :

• SDH Zborná – ženy
• útok 45,16
• štafeta 37,9
• celkem 83,06
• pořadí - 2.

• SDH Hybrálec – ženy
• útok 37,76
• štafeta 38,6
• celkem 76,36
• pořadí - 1.

• SDH Zborná – muži
• útok 45,23
• štafeta 75
• celkem 120,23
• pořadí - 1.

• SDH Hybrálec – muži
• útok 44,02
• štafeta 85
• celkem 129,02
• pořadí - 2.

• SDH Plandry – muži
• útok 65,68
• štafeta 81
• celkem 146,68
• pořadí - 4.

• SDH Hybrálec starší – muži
• útok 49,84
• štafeta 98
• celkem 147,84
• pořadí - 5.

• SDH Smrčná – muži
• útok 61,88
• štafeta 89
• celkem 150,88
• pořadí - 6.

• SDH Vyskytná – muži
• útok 47,73
• štafeta 82
• celkem 129,73
• pořadí - 3.

Přátelé a to už je opravdu vše.

Datum poslední změny: 13.01.2008 00:00:00

Jirka Skořepa

Komentáře >> přidat

Přidat komentář

Vložit komentář

HTML tagy nejsou povoleny, zachovány budou řádkové zlomy při odentrování.

Jméno:
Jméno:
Email:
Email
WWW:
Komentář:
Smajlíci: